Česky Deutsch

Collegium Bohemicum má zelenou!

Ministerstvo kultury dnes oznámilo, že registrovalo investiční akci obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum na výstavbu muzejní expozice „Naši Němci“ v Ústí nad Labem. Expozice existuje zatím ve formě 3D modelů, které jsou od začátku roku 2013 průběžně prezentovány odborné i široké, české i zahraniční veřejnosti. Až díky schválené investici ve výši 50,5 mil Kč ale Collegium Bohemicum může stálou expozici o rozloze více než 1,500 m2 postavit. V Ústí nad Labem tak vznikne rozsáhlé muzeum evropského významu a důležitý příspěvek ke zpracování evropské historie.

Jedná se o jednorázové a mimořádné navýšení rozpočtu MK. Tato částka nejde na úkor podpory jiných organizací nebo projektů financovaných MK.
„Jde o dlouho očekávané zhodnocení práce mezinárodního odborného týmu, který na přípravě expozice pracoval od roku 2008, a současně je naplněním zahraničně-politického závazku, za který se postavil i premiér Bohuslav Sobotka,“ říká ředitelka Collegia Bohemica Blanka Mouralová.

„Záměrem expozice je ukázat, že téma dějin německojazyčných obyvatel českých zemí nemusí vyvolávat kontroverze, naopak se stalo součástí pozitivní agendy a tématem spojujícím ČR a Německo, “ říká Ivo Losman z MZV, člen správní rady Collegia Bohemica. Jedním z dokladů je zájem prezidenta SRN Joachiama Gaucka, který se nechal ředitelkou Mouralovou o přípravě výstavy informovat během své poslední návštěvy v Praze.

„Projekt si vydobyl respekt mezi mezinárodními muzejními institucemi pro moderní a evropský přístup k otázce menšin,“ říká kurátor expozice Jan Šícha. Ukazuje Němce jako někoho, kdo významně spoluvytvářel kulturu českých zemí.
Collegium Bohemicum nyní vyhlásí půlroční výběrové řízení na zhotovitele, který expozici postaví podle již připraveného projektu ProjektilArchitekti s.r.o. Plánované otevření muzea v roce 2018 se může stát součástí oslav 100 let od vzniku Československa.

Návštěva spolkového prezidenta Joachima Gaucka v Praze


....
Ředitelka Collegia Bohemica, o.p.s. B. Mouralová (uprostřed) při rozhovoru s prezidentem SRN Joachimem Gauckem na téma zpracování německých dějin, při příležitosti státní návštěvy dne 7.5. 2014

Usnesení vědecké rady z prosince 2013

Prohlášení

Vědecká rada Collegia Bohemica, kterou tvoří odborníci různých akademických oborů z České republiky, Německa a Rakouska, vzala s radostí a spokojeností na vědomí, že příprava trvalé expozice o dějinách a kultuře německy mluvících obyvatel českých zemí zaznamenala již tak výrazný pokrok. Výstavní exponáty jsou již všechny zajištěny, příp. zabezpečeny jako zápůjčky, a k dispozici jsou také modely a návrhy realizace výstavní prezentace. Díky velkému organizačnímu výkonu týmu Collegia Bohemica by mnohými již netrpělivě očekávaná muzejní expozice mohla být v dohledné době postavena a zpřístupněna veřejnosti.

1.500 metrů čtverečních a 800 let života.

Text: Blanka Mouralová, Jan Šícha

Muzeum německy mluvících obyvatel českých zemí je hotové na úrovni projektové dokumentace, sbírky a trojrozměrných modelů. Nastala vhodná chvíle na muzejní prohlídku – procházku vnitřním prostorem, který modely vytvořily.
Trasa dálnice z Prahy do Berlína vede kolem města Ústí nad Labem. Průmyslové město má 100.000 obyvatel. Před II. světovou válkou jeho obyvatelé z naprosté většiny mluvili německy. Ve městě Ústí nad Labem, německy Aussig, vzniká centrální muzeum věnované německy mluvícím obyvatelům českých zemí. Muzeum chce být mimo jiné důvodem, proč z dálnice na trase Praha Berlín odbočit.

Před II. světovou válkou se k německé národnosti v Československu přihlásilo 3.100.000 obyvatel. Většina žila na území dnešní České republiky. V roce 2001 se k německé národnosti v České republice hlásilo 39.000 občanek a občanů. Nucené vysídlení Němců skončilo v roce 1947, v sedmdesátých letech 20. století se dobrovolně do Spolkové republiky Německo na základě dohody mezi oběma státy vystěhovalo dalších několik tisíc těch, kdo směli zůstat. Muzeum se tedy věnuje téměř nepřítomné menšině, která ale byla v relativně nedávné minulosti tak silná, že se o ní dá mluvit jako o části obyvatelstva českých zemí, která spoluvytvořila jejich kulturní dědictví.