Po Zámku a Americe přichází formace okolo spisovatele a zpěváka Jaroslava Rudiše, výtvarníka a zpěváka Jaromíra 99 a hudebníka Dušana Neuwertha s dalším projektem, tentokrát inspirovaným románem Franze Kafky Proces. Tímto projektem uzavírá Kafka Band trilogii nahrávek inspirovaných dílem spisovatele Franze Kafky, od jehož smrti uplyne příští rok sto let. Opět jde o koncepční album, které vzniklo v produkci Dušana Neuwertha a samotné kapely. Obsahuje dvanáct skladeb, ve kterých se hudba prolíná s literaturou, čeština s němčinou (jednou i s angličtinou) a temné momenty s absurdním humorem.
Veřejný sál Hraničář, Prokopa Diviše 1812/7, Ústí nad Labem, vstupné 220 Kč
vstupenky je možné zakoupit zde
Dnes již legendární soubor PhilHarmonia Octet Prague, který od roku 2007 sdružuje nejlepší české hráče na dechové nástroje, připravil posluchačům pro svůj koncertní debut v Ústí nad Labem mimořádně atraktivní program, složený z děl německých autorů.
Pilíře hudby klasicismu, Ludwig van Beethoven a Wolfgang Amadeus Mozart, v pomyslné „konfrontaci“ s moderní hudbou, reprezentovanou českým Němcem Gustavem Mahlerem.
Jen stěží si můžeme představit komplexnější dramaturgii, a to jak ve smyslu posluchačské atraktivity, tak – a to především – objektivní hudební kvality. Po roce se tak ústecké publikum může navíc setkat s Vilémem Veverkou a Václavem Vonáškem, kteří zde na podzim roku 2021 úspěšně hostovali s mezinárodní formací Ensemble Berlin-Prag. Hudební událost podzimu je tak i tentokrát definována dechovými nástroji.
Protagonisté souboru Philharmonia Octet Prague se profilují také jako výrazné individuality a sólisté. Právě tento faktor povyšuje úspěšný soubor, který účinkoval na většině předních českých, ale také celé řadě zahraničních festivalů, na aktuálně nejúspěšnější dechové těleso na naší scéně.
Informace
Císařský sál / Muzeum města Ústí nad Labem / Masarykova 1000/3, Ústí nad Labem / www.collegiumbohemicum.cz
Rezervace: info@collegiumbohemicum.cz
Vstupné 150 Kč na www.vstupenkyusti.cz nebo na místě
Letošní 24. ročník festivalu Dny české a německé kultury věnovaný tématu „Stopy“ otevře speciální koncertní program mladého swingového Orchestru Ježkovy stopy k 80. výročí atentátu na Reinharda Heydricha nazvaný „Hlas z Ameriky“. V jeho rámci zazní protiválečné písně Voskovce, Wericha a Ježka, kterými na vlnách rozhlasu bojovali proti nacistické okupaci.
Orchestr Ježkovy stopy je přední český swingový orchestr, který navazuje na odkaz Osvobozeného divadla a jeho tří hlavních představitelů – Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Skládá se z absolventů konzervatoří a hudebních akademií, kteří svým nadšením a kvalitním zpracováním originálních aranžmá československých písní z let třicátých a čtyřicátých vzdávají hold našim prvním swingařům. Koncertní program Hlas z Ameriky je připomínkou 80. výročí atentátu na Heydricha a zároveň připomínkou 80. výročí úmrtí skladatele Jaroslava Ježka.
Informace
Císařský sál / Muzeum města Ústí nad Labem / Masarykova 1000/3, Ústí nad Labem
Rezervace: info@collegiumbohemicum.cz
Vstupné 150 Kč na www.vstupenkyusti.cz nebo na místě
Pocta slavnému rodákovi z Ústí nad Labem v podání jedné z nejlepších „Beatles Revival“ kapel. Heinz Edelmann (1934-2009), autor grafického designu filmu Yellow Submarine (Žlutá ponorka), pocházel z česko-německé rodiny, která byla v roce 1946 vysídlena. Edelmannovi se usadili v západním Německu, kde Heinz vystudoval grafiku a stal se světově uznávaným výtvarníkem a pedagogem.
Informace
Národní dům
Velká Hradební 619, Ústí nad Labem
Vstupné: 250/200 Kč
Rezervace: info@collegiumbohemicum.cz
Na českých pódiích soubor dosud vystoupil v rámci festivalů Concentus Moraviae a Janáčkův Máj či v cyklu FOK. V zahraničí se prezentoval v loňském roce např. na festivalu MDR Musiksommer, nebo letos na Mitte Europa, kde hobojista Vilém Veverka vystoupil jako „Artist in Residence“.
Jednoznačným leitmotivem pro vznik Ensemble Berlin-Prag byla idea souborného provedení cyklu triových sonát Jana Dismase Zelenky pro dva hoboje, fagot a basso continuo, které jsou co do interpretační náročnosti a objemu hudební matérie srovnatelné s Bachovými Braniborskými koncerty (oba cykly tvoří shodně šest skladeb).
Geneze myšlenky Ensemble Berlin-Prag se datuje již k roku 2005. Tehdy se poprvé, jako stipendisté Orchestrální akademie Berlínské Filharmonie, setkali izraelský fagotista Mor Biron s Vilémem Veverkou. Pod vedením předního německého hobojisty Dominika Wollenwebera nastudovali a v Berlínské filharmonii provedli některé skladby J. D. Zelenky a F. Couperina – těžiště jejich dnešního repertoáru. Není bez zajímavosti, že Vilém Veverka v souboru účinkuje se svým někdejším pedagogem, což je logickým vyústěním spolupráce obou interpretů.
V rámci koncertu hudební formace Ensemble Berlin-Prag představí Dominik Wollenweber, který je považován za nejlepšího světového hráče na anglický roh, své nejnovější profilové album (Supraphon). Posluchači se tak budou moci seznámit v předpremiéře s interpretačním uměním tohoto legendárního hráče Berlínské filharmonie.
Císařský sál, Muzeum města Ústí nad Labem
Masarykova 1000/3, Ústí nad Labem
Vstupné: 200/150 Kč
Rezervace: info@collegiumbohemicum.cz
V prosinci letošního roku oslavíme 120 let od narození jedné z prvních hvězd stříbrného plátna, skvělé šansoniérky Marlene Dietrich, jejíž manžel Rudolf Sieber pocházel z Ústí nad Labem. Na jaře příštího roku si pak připomeneme 30 let od jejího úmrtí. Téma letošního festivalu, tedy Domov, se prolíná též životním příběhem této výjimečné umělkyně, proto její písně zazní i na zahajovacím koncertu 23. ročníku festivalu Dny české a německé kultury.
Herečka Renata Drössler se interpretaci písní Marlen Dietrich věnuje dlouhodobě. Již více než 30 let ji zpodobňuje v divadelní hře Edith a Marlene v pražském Divadle pod Palmovkou, která již dosáhla více než 400 repríz. Renata Drössler zpívá šansony v celkem deseti jazycích a mimo její sólové kariéry ji znají diváci i z muzikálů Antoinetta, královna Francie, kde ztvárnila vychovatelku Madam de Tourzel, či ikonického muzikálu Dracula, kde tančí, hraje a zpívá jednu ze tří Draculových exmilenek, Hodinovou vílu.
Informace
Císařský sál, Muzeum města Ústí nad Labem
Masarykova 1000/3, Ústí nad Labem
Vstupné: 150/100 Kč
Rezervace: info@collegiumbohemicum.cz
Pro zájemce o německou kulturu jsme připravili koncert německých písní s vánoční tématikou. V Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem je zazpíval sólista opery Národního divadla Roman Janál, kterého doprovodil na klavír Miroslav Sekera. V rámci koncertu, který je možné zhlédnut na níže přiloženém odkazu, zaznělo Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha, vánoční písně Maxe Regera a dva slavné romantické písňové cykly – Zimní cesta Franze Schuberta a Láska básníkova Roberta Schumanna. Věříme, že Vám toto jedinečné vystoupení udělá ve vánoční době radost.
Natočení koncertu umožnil Goethe-Institut Praha, Česko-německý fond budoucnosti a Statutární město Ústí nad Labem.Koncert se bohužel nemohl uskutečnit kvůli opatřením v souvislosti s bojem proti koronaviru. Doufáme, že jej budeme moci zorganizovat v náhradním termínu.
David Dorůžka a jeho trio: David Dorůžka - kytara, Robert Fischmann - flétna, Petr Nohavica - perkuse
Nově vzniklá jazzová formace Davida Dorůžky představí původní tvorbu členů tria a úpravy děl Johna Zorna, Chavy Alberstein nebo Kurta Weilla. David Dorůžka (1980) je nejvýraznější jazzový talent své generace v Česku. Na kytaru začal hrát v deseti letech a od čtrnácti let účinkoval s předními hudebníky na české jazzové scéně. V roce 1995 mu byla Českou jazzovou společností udělena cena "Talent roku". Ve své tvorbě bohatě zúročuje pobyt na Berklee College of Music v Bostonu a účast na mistrovských kurzech v Aspenu. Mezi jeho učiteli byli Joe Lovano, Mick Goodrick a George Garzone, Herbie Hancock, Brian Blade, Joshua Redman a Christian McBride.
Koncert se bohužel nemohl uskutečnit kvůli opatřením v souvislosti s bojem proti koronaviru. Doufáme, že jej budeme moci zorganizovat v náhradním termínu.
Závěrečný koncert bude nejen setkáním s jedním z nejlepších beatlesovských revivalů dneška, ale také vzpomínkou na ústeckého rodáka Heinze Edelmanna (1934–2009). Ten je totiž autorem grafického designu filmu Yellow Submarine (Žlutá ponorka). Pocházel z česko-německé rodiny, která byla v roce 1946 na základě Benešových dekretů vysídlena. Edelmannovi se usadili v západním Německu, kde Heinz vystudoval grafiku a stal se světově uznávaným výtvarníkem a pedagogem.
Komorní koncert Petry Matějové a Ireny Troupové se stal poslední realizovanou akcí tohoto ročníku festivalu na české straně.
Václav Jan Tomášek (1774–1850), jehož výročí si letos připomínáme, patřil k hudebním veličinám Prahy první poloviny 19. století. Ve své písňové tvorbě mnohokrát sáhl po verších svého přítele Johanna Wolfganga von Goetha či Friedricha Schillera. V podání renomované sopranistky Ireny Troupové a Petry Matějové zazní jeho málo uváděná balada Lenora na text G. A. Bürgera. Wenzel Heinrich Veit z Litoměřic patřil k německy hovořícím českým skladatelům, „v civilu“ však byl úředníkem. Petra Matějová rozezní kladívkový klavír – dobový instrument, který dokonale evokuje dobu a odpovídá raně romantickému charakteru hudby.
Celou fotogalerii z koncertu naleznete zde
International Ensemble: Zapomenutý skladatel Erich Adler
Ostravský International Ensemble, který tvoří čtveřice absolventů tamní Fakulty umění, představí tvorbu rodáka z Kynšperku nad Ohří Ericha Adlera (Erik Orlický, 1911–1982). Pocházel z německé židovské rodiny, po maturitě na reálném gymnáziu v Chebu studoval skladbu v Berlíně u Huga Kauna. Pro svůj židovský původ byl za 2. světové války vězněn v Terezíně. Po válce si své jméno počeštil. Žil v Klatovech, v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích, živil se jako klavírista a učitel hudby. Z důvodu perzekuce komunistickým režimem emigroval do Německa a zemřel v Düsseldorfu. Více se o tomto skladateli můžete dozvědět na besedě před koncertem v kavárně muzea, která začne v 17:30.
Celou fotogalerii z koncertu najdete v sekci Fotogalerie.
Z výjimečného koncertu jsme pořídili záznam, který si můžete prohlédnout na níže přiloženém odkazu.
Záznam z koncertu naleznete zde
Sál Muzea města Ústí nad Labem
Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně
Irena Troupová – soprán
Marek Štilec – dirigent
Hans Krása: Symphonie für kleines Orchester / Symfonie pro malý orchestr
Pastorale
Marsch / Pochod
Läusesucherinnen / Hledačky vší
L. van Beethoven: Symfonie č. 1 C dur op. 21
Adagio molto – Allegro con brio
Andante cantabile con moto
Menuetto. Allegro molto e vivace
Adagio – Allegro molto e vivace
Hans Krása (1899–1944) pocházel z česko-německé asimilované židovské rodiny, komponovat začal už v raném věku. Skladbu snad studoval soukromě u Gerharda Keusslera, údajné stadium u Alexandra Zemlinského nelze doložit. Jako skladatel debutoval v rámci cyklu Filharmonických koncertů orchestru Nového německého divadla v Praze, který pod Zemlinského taktovkou 20. května 1921 uvedl Krásovy Orchestrální grotesky na texty Christiana Morgensterna. V sezóně 1922/23 studoval Krása v Paříži u Alberta Roussela, kde koncem roku 1922 vznikla Symfonie pro malý orchestr. První dvě věty zazněly 24. dubna 1923 v Théâtre des Champs-Elysées pod taktovkou Waltera Strarama, jemuž je skladba věnována, třetí, vokální větu na báseň Charlese Rimbauda „Hledačky vší“ nestačil zřejmě Krása do termínu koncertu zinstrumentovat; Krása komponoval původně na francouzský text, zvolil však nakonec německý překlad Maxe Broda a orchestrální složku bylo třeba přizpůsobit. Roku 1926 bylo dílo uvedeno na festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Curychu a následujícího roku v Praze, rovněž bez vokální věty; je tedy otázka, zda se skladatel nerozhodl ponechat skladbu pouze dvouvětou. Krása ke skladbě uvedl, že v Pastorale jde o „výraz subjektivního cítění skladatele v procesu komponování“ a variační věta nazvaná Pochod „líčí konstantní pohyb rytmického průběhu“. V úplnosti dílo provedl až 16. prosince 1991 Rias Jugendorchester v Berlíně se zpěvačkou Simone Alex za řízení Israele Yinona. Obsahem Rimbaudovy básně je obraz ošetřovatelek, které horečkou sužovanému nemocnému dítěti vybírají z vlásků vši a utěšují je. Jako protějšek vokálního hlasu vystupují v této větě z orchestrálního podkladu sólové úseky klarinetu, flétny či houslí. Ve třicátých letech zaznamenal Krása výrazný úspěch s operou Verlobung im Traum (Zásnuby ve snu), za niž obdržel Československou státní cenu. Napsal scénickou hudbou Mládí ve hře Adolfa Hoffmeistera, kterou roku 1935 uvedlo divadlo „D35“ Emila Františka Buriana, a s Hoffmeisterem vytvořil roku 1938 dětskou operu Brundibár, jejíž osud je spojen s fenoménem kulturního života v koncentračním táboře v Terezíně, kam byl Krása deportován v srpnu 1942. Podle klavírního výtahu vytvořil v Terezíně novou instrumentaci a v provedení vězněných dětí tam byla opera provedena více než padesátkrát. Mnohé z nich se konce války nedočkaly, Hans Krása byl zavražděn v říjnu 1944 v plynové komoře v Osvětimi.
Symfonická tvorba Ludwiga van Beethovena (1770–1827) byla už záhy po skladatelově smrti vnímána jako mezník ve vývoji orchestrální hudby, vyvrcholení epochy hudebního klasicismu a otevření hudebního myšlení období romantismu. Beethovenovy symfonie dokládají nejen vývoj osobního stylu svého autora, jsou shrnutím výsledků předchozího vývoje a ukazatelem cesty nástupcům. Než posunul vývoj symfonie dál, musel se však Beethoven nejprve vyrovnat se vzory svých předchůdců Haydna a Mozarta. Ještě v rodném Bonnu začal psát symfonickou větu, kterou posléze odložil, a nedokončil ani další symfonický náčrt. K tomuto materiálu se však vrátil a v Symfonii č. 1 C dur op. 21 z roku 1800 jej částečně uplatnil. Haydnův a Mozartův vzor je v symfonii ještě patrný, skladba však už prozrazuje, že se s modelem, který se ustálil v jejich dílech, Beethoven nespokojí. Princip myšlenkové souvislosti všech vět, který v dalších dílech stále hlouběji propracovával, je patrný už zde, a také působivě umístěné typické „provokace“. První věta začíná septakordem a celý pomalý úvod kolem základní tóniny jen krouží, teprve s nástupem hlavního tématu se stabilizuje. Druhá věta je oproti zvyklostem v sonátově formě. Třetí věta sice ještě nese označení menuet, ale charakter hudby už je beethovenské scherzo, které jako označení věty Beethoven poprvé použil v následující symfonii. Finální větu otevírá atypicky opět pomalý úvod. Symfonie č. 1 byla poprvé provedena 2. dubna 1800 ve vídeňském Dvorním divadle divadelním orchestrem při Beethovenově benefičním koncertě a za jeho řízení.
Vlasta Reittererová
Další fotografie ze zahajovacího koncertu naleznete zde