Ústecké muzeum a ústecká univerzita vydaly knížku „Svět a jelen od Schichta“. A je to nesmírně zajímavé čtení. Člověk žasne, jak měla tato firma už na počátku 20. století propracovaný marketing, jeho postupy se používají dodnes. Ale i nad tím, jak se starala o své zaměstnance. Závodní jídelnu měli zaměstnanci k dispozici už v roce 1894 a postupně také knihovnu, mateřskou školku, lékaře i služební byty. A od roku 1931 dokonce i kryté lázně s pětadvacetimetrovým bazénem. Firma Schicht bude samozřejmě připomenuta i na výstavě Naši Němci.
Jedním z exponátů, které budou umístěné v části věnované první světové válce, je také tento vějíř s podobiznami představitelů Rakouska-Uherska a Německa, včetně obou císařů - Františka Josefa I. a Viléma II. Vějíř je součástí sbírky Collegia Bohemica.
Historie stará 149 let. Když císař František Josef I. přislíbil ve svém reskriptu z 12. září 1871, že se nechá korunovat českým králem, Češi byli nadšeni. Text tohoto císařského reskriptu se okamžitě začal prodávat ve formě pohlednic nebo v ozdobných rámech, lidé si ho posílali, vyvěšoval se v hostincích a na dalších veřejných místech. A slib korunovace byl natištěn i na porcelánové, tzv. reskriptové dýmky. Tyto dvě nám do výstavy laskavě zapůjčilo Národní muzeum v Praze a vyfotografoval je Jiří Preclík. Když později císař slib korunovace odvolal, Češi byli velmi zklamaní a naštvaní. A svým emocím dali průchod. O tom, jak císařský reskript zneuctili, se dozvíte na výstavě. A je to záležitost značně nevoňavá.
Tuto pracovní knížku z doby druhé světové války nám poslal pan Wolfram Wagner z Drážďan. V roce 1986 ji našel v horské chatě v Pretzschendorfu v Krušných horách. Pracovní knížku měl u sebe více než třicet let. Když se dozvěděl o připravované výstavě Naši Němci, rozhodl se nám ji věnovat. A připojil mnoho pozdravů „z Drážďan na Labi do Ústí na Labi“. Moc děkujeme!
Zhotovitelé výstavy a ředitel Collegia Bohemica testují stolní fotbal, kterým chceme ve výstavě Naši Němci připomenout zápas v rámci československé Státní ligy z 19. května 1935, kdy proti sobě hrály Deutscher Fußball-Club (DFC) Prag a Teplitzer Fußball-Klub. Fotbálek, který se panu Syrovátkovi mimořádně povedl, si budete moci sami vyzkoušet.
Poštovní schránka z doby C. K. monarchie a vývěsní štít trafiky. Máme radost, že tyto krásné exponáty nám do výstavy zapůjčilo Muzeum města Ústí nad Labem. Exponát ve formě 3D vizualizace si můžete prohlédnout na níže přiloženém odkazu.
3D vizualizaci historické poštovní schránky si můžete prohlédnout zde
Na výstavě Naši Němci bude připomenuta i unikátní sbírka kreseb malovaného lidového nábytku, kterou vytvořili v 30. letech minulého století žáci a učitelé německých škol na našem území. Učitelé spolu s dětmi, sponzorsky vybaveni pastelkami od firmy Koh-i-noor Hardtmuth, chodili po vesnicích a v jednotlivých chalupách překreslovali na bílé čtvrtky ornamenty na skříních, truhlách, postelích, kolébkách… Chtěli zachytit to, co pomalu mizelo, protože bylo nahrazováno moderním. Iniciátorem této akce byl profesor budějovického německého gymnázia Friedrich Blumentritt. Obrázků vznikly stovky, nyní jsou uloženy v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích a jsou cenným materiálem pro etnografy. Společně s kurátorkou této sbírky Hankou Soukupovou jsme dlouho vybírali, které z nich vystavíme. Nebylo to lehké, protože těch zdařilých je mnoho. Friedrich Blumentritt byl po válce odsunut do Německa, kde v roce 1951 v 72 letech v Ingolstadtu zemřel.
Tři unikátní fotografie z počátku 30. let minulého století, které nám do výstavy poskytlo Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského. Na té první jsou žáčci německé obecné školy v Dolním Třešňovci pří výuce zeměpisu – probírají zrovna Krkonoše. Na té druhé jsou zase děti z německé smíšené měšťanské školy v Horním Benešově při hodině hudební výchovy. Fotografie jsou z roku 1937. V obou třídách visí na stěně text československé státní hymny v němčině. Třetí fotogra fie zachycuje žáčky z Měšťanské školy chlapecké v Mariánských Lázních (Knabenbürgerschule in Marienbad) při výuce kreslení.
Nastala sezona česání chmele. Takhle se na počátku minulého století česal chmel v Postoloprtech/Postelberg. A takto se svážel v Žatci/Saaz k známkování (dostal plombu s vyznačením, odkud pochází). Za poskytnutí fotografií pro výstavu Naši Němci děkujeme Chmelařskému muzeu v Žatci.
Do finále se blíží instalace Českého zemského sněmu. Jména mnoha německých a českých poslanců už dnes málokomu co řeknou, přitom jsou to fascinující životní osudy. Postupně je budeme zveřejňovat.